Domácnosti i firmy proto mají řešit, z jakých nových zdrojů budou získávat energii či teplo. Elektřina na burze momentálně podražila na nejvyšší částky v historii, cena za megawatthodinu dosahuje až 2 900 korun. Ač odborníci predikují dočasné zlevnění v následujících letech, do konce desetiletí očekávají zdražení až šedesát procent. Je za tím odklon od uhlí i jaderné energie a další okolnosti klimatické politiky Evropské unie. Zatímco poptávka nadále poroste, tradičních zdrojů ubude.
„Některé mají elektřinu jen jako médium, kterým nanejvýš vaří a svítí. Jsou to nejčastěji bytové domácnosti a ty budou muset navýšení cen strpět, protože jim nic jiného nezbude. Domácnosti z rodinných domů mohou nahrazovat stávající spotřebu nějakým jiným zdrojem. Nejčastěji tepelné čerpadlo kombinovat třeba s fotovoltaikou na střeše,“ uvedl Macenauer. Jak dodal, možnosti menších domácností jsou v dalších energetických úsporách omezené.
Pro větší obydlí a hlavně velké developerské projekty se však otevřou úplně nové možnosti. Experti doporučují například takzvané kogenerační jednotky, které umožňují společnou výrobu tepla a elektřiny. V současnosti je využívají zejména teplárny po celém Česku. Energii z nich bere třeba bazén v České Lípě nebo prostějovská nemocnice.
„Pro nový developerský projekt s nějakými 150 až 200 byty lze navrhnout kogenerační jednotku o výkonu 50 až 75 kilowattů. V kombinaci s plynovou kotelnou a fotovoltaikou na střeše to energeticky může dávat smysl,“ uvedl Jiří Novák z firmy Gentec CHP, která patří k předním českým výrobcům této technologie.
Týká se to podle něj především nových developerských projektů. U již postavených domů odrazuje od odpojování centrálního zásobování.
„Musel byste kompletně opravit dům, jinak distribuce chladu třeba pro klimatizaci vyjde velmi draho. Na chlazení se totiž v kogeneraci používá voda jako standardní teplomocné médium. A to je velmi nákladné,“ upozornil Novák.
Česko plánuje skoncovat s energií z uhlí nejpozději do roku 2038, ale ekonomická realita diktovaná především cenou emisních povolenek skoncuje s uhlím zřejmě mnohem dříve.
Ke změnám v energetice bude jednotlivce i firmy motivovat také stát. Podle ředitele energetického odboru na ministerstvu životního prostředí Pavla Zámyslického lze z různých operačních fondů a dotačních programů využít do roku 2030 až půl bilionu korun. „Patří sem například Modernizační fond s celkovou alokací přes 300 miliard korun. Žadatel však musí nahradit stávající zdroj energie, aby jasně prokázal úsporu emisí,“ upřesnil.
Podle odborníků se systém distribuce elektřiny a tepla v blízké budoucnosti výrazně promění a přibude malých energetických zdrojů. Elektřinu či teplo budou vyrábět třeba pivovary nebo nemocnice. Dostupnost spotřeby ohlídají takzvaní agregátoři flexibility. „Ti sdruží výkon od provozovatelů jednotlivých zdrojů a budou efektivně řídit jejich nasazení. Na českém trhu jsou už dnes certifikovaní dva, konkrétně společnosti innogy a E.ON,“ uvedl člen představenstva společnosti ČEPS Pavel Šolc.